Jirka přišel ke mně se svým špringrem Čárlím na výcvik přesně před rokem, když bylo Čárlímu jeden rok. Čárlí je velmi milý, kontaktní pes, velmi temperamentní. Na nácvicích jsem kladli důraz na spolehlivý aport. Vše ostatní, jako je slídění, nahánění, či hlasitost na stopě zvěře, popřípadě na viděnou, je loveckému slídiči vrozeno. To jsme Čárlího učit nemuseli, jen jsme tyto vrozené vlohy vhodně metodicky voleným nácvikem probouzeli a usměrňovali tak, aby lovecká vášeň šla nahoru pomaleji, než poslušnost a ovladatelnost.

Veškeré pachové práce jak předvýstřelové (nahánění a slídění), tak povýstřelové (dohledávky, vlečky, aporty) byly pro Čárlího vždy odměnou a na nich jsme také jako vedlejší produkt získali kvalitní poslušnost a ovladatelnost. Když pes ví, že povely vedou k nalezení kořisti, začně jim rozumět a důvěřovat, začne se na ně těšit a má pak z práce velkou radost. Výchova jde pak úplně snadno.

 

Jirka přistupoval k nácvikům velmi svědomitě, vše, co jsme si na soustředění ukázali, doma velmi pilně procvičoval. To je ta správná cesta k dobrým výsledkům. Když se člověk pejskovi věnuje s láskou a péčí, ale je přitom důsledný, to znamená, že pejsek má stále stejná, neměnná pravidla, odmění se člověku tím, že se jej bezvýhradně přijme za svého vůdce a nechá si od něj organizovat život.

 

A opět se ukázalo správné tvrzení, že loveckého psa lze nejsnáze vychovat prací na loveckých úlohách, pokud mu je metodicky správně sestavujeme.

 

Jirka je svým založením perfekcionista, trochu mi připomíná profesora přírodopisu z filmu Študáci a kantoři, roli, kterou hrál Jindřich Plachta. Ten také nechtěl jít ke zkoušce, protože tvrdil, že ještě nic neumí.

Podobně je to s Jirkou. Jirku dostat na zkoušku je výkon nadmíru heroický, protože také neustále namítá, že Čárlí ještě není připraven. Když se ohlédnu zpět, tak naučit Čárlího spolehlivému aportu byl úkol nadmíru snadný v porovnání s tím, abych Jirku přesvědčil, že Čárlí je již na zkoušku dobře připraven.

 

A to, že Čárlí umí, ukázal hned na svých prvních zkouškách, kterými byli vlohy v Malešově. A tam jej přezkušoval sám Roman Hubek, který se myslivecké kynologii a speciálně slídičům věnuje celý život. Jirka získal nejen titul CACT, ale i pochvalu od rozhodčího pana Hubka, což se cení asi stejně jako získaný titul.

 

Nyní již má Čárlí za sebou další úspěšně složené zkoušky, chodí na hony, kde pracuje velmi pěkně.

 

Jirko, do další kynolocké práce Ti přeji mnoho krásných společných chvil, strávených se svým pejskem. Čárlí je skvělý pes a můžeš na něj být právem pyšný.