Celý svůj život jsem si toužila pořídit Irského setra. Nikdy jsem nedbala na rady starších a rozumných, že Irský setr je temperamentní plemeno potřebující kilometry a kilometry každodenního běhání…Jediného setra, kterého znám z dětství, byla fenka mého strýčka ve Velké nad Veličkou, která za jediné nepozorované minuty zmizela na půl dne v lese a člověk se pak celé hodiny modlil, aby ji někdo nezastřelil.

Minulý rok v létě se mi přes všechny negativa konečně podařilo přesvědčit své okolí a tak, abych jim dala pokoj, nadělil mi můj přítel k narozeninám životní sen – štěňátko Irského setříka. Koukala na mě těma nádhernýma očima s dlouhými řasy a tak se celý svět začal točit kolem Zary.

První týdny jsme jen doslova lezli po kolenách a drhli podlah;, dalo by se říct, že naše holčička byla jako cedník. Když jí byly 3,5  měsíce, začala jsem se zajímat o výcvik. Trávila jsem denně hodiny na internetu doslova ždímající  informace o základních povelech a loveckém výcviku psa. Trénovali jsme doma sedni, lehni, zůstaň, atd. – musím říct, že Zara byla velmi učenlivé štěňátko.

A tak jsme vybrali první psí školu v Brně - Králově Poli, kde jsme začali cvičit základní poslušnost tzv. přísnějším a důsledným způsobem. Bohužel jsme zhruba po měsíci zjistili, že to není úplně ono.

Takhle jednou na ranní procházce jsme potkali holku s dvěma ohaři, pejsci si začali hrát a my se dali do řeči. Teď už můžu říct, že to byla Klárka s Gastonem a Harym, protože nyní společně navštěvujeme Horys-Lov.

Když jsme přišli na první hodinu, jak se říká „na čumendu“, byla jsem naprosto nadšená z práce ostatních psů, jak nosí aporty, jak jsou poslušní a vychovaní.

A tak jsme začali. Hned druhý den mě pohltila mánie,  nakoupila jsem lovecké vodítko, píšťalku, dummíky (raději dva, kdybychom jednoho ztratili) a můj celkem barevný šatník se sjednotil v nejrůznějších odstínech zelené a hnědé.

Když Zaře Mirek narval poprvé do mordy chlupaté cosi (dummy), nechápavě na mě hleděla jako kdybych ji snad chtěla otrávit. Po dvou hodinách už Zara hrdě nosila dummíka v mordičce a vykračovala si jako královna. 

Takže z toho plyne, nedej na slova ostatních, ale pokud máš po ruce Horáčka a čas věnovat se výcviku, může být i z temperamentního setra poslušný pejsek!

 29. února  2008