O mně.

 

Ahoj, já se jmenuji Matýsek ( ale mé jméno v rodokmenu Akim Katafygi). Narodil jsem se 16.4.2005. Moje maminka, Ayrin Artemis Terra, pochází z Loděnic u Prahy ( kde bydlí se svými pány a svojí dcerou Phoebe ), můj táta se jmenuje Brek z Sudowii a pochází z Polska. Když jsem se narodil, byl jsem strašně malý a nic jsem neviděl, nejlépe mně bylo s mamčou a se sestřičkama a s bratříčkama. Mám 4 sestry a 2 bratry. Čtrnáct dní po mém narození se na mě přijela podívat moje nová panička, ještě jsem moc neviděl, ale bylo mně jasný, že se budu mít dobře. Ale byl jsem velmi ospalý a tak jsem se zamotal do klubíčka a se sourozenci jsme spinkali jako budulínci. Moje panička přijela se svoji maminkou ( dále moje babička ) a strašně jsem se jim líbil. Tehdy jsem vážil 1200g, takže jsem byl opravdu malý, můj páneček mě choval jako miminko v náručí. V této době za náma jezdilo hodně lidí, stále nás chtěli hladit a mazlili se s námi, ale naše máma nás hlídala jako oko v hlavě. Zažil jsem se sourozenci plno legrace, hráli jsme si, kousali se a stále jsme vylézali z našeho pelíšku. Po osmi týdnech si pro mě přijela moje panička s pánečkem, babičkou a strejdou. To už jsem byl velký, vážil jsem 8,5kg. Byl jsem rád, že ji zase vidim, ale také jsem byl vyděšený, protože se se mnou všichni loučili a já nevěděl proč. Moje máma mě naposledy očistila a pak mně panička vzala do náruče a odnesla mě do takové velké věci, která dokonce sama jela ( moji páni té věci říkají auto ). Najednou jsem si uvědomil, že mě odváží pryč. Začal jsem plakat a chtěl jsem k mámě. Sice mě moje panička hladila, pusinkovala, ale i tak jsem byl moc smutný a uplakaný.Z toho boje jsem byl tak unavenej, že jsem celou cestu domů spinkal. Střídavě jsem se tulil k paničce a k babičce. Měl jsem kolem sebe plno hraček a lásky, ale mně bylo moc smutno po mámě. Když jsme dojeli do Brna, tak babička si vystoupila a já a moji páni jsme jeli do mého nového domova. V mém novém domově na mě čekal pelíšek plný hraček, ale ty mě moc nezajímaly, protože jsem musel celé svoje území prozkoumat. Po důkladném prozkoumání jsem usnul. Vedle pelíšku jsem měl plínečku kam jsem měsíc chodil čůrat a kakat. akim Protože mě to už učili u maminky, tak jsem věděl, co mám dělat. Ale bobky jsem dělal hned vedle, protože jsem nechtěl mít špinavou plínku. Moji pánečci se chtěli na začátku zavírat v ložnici a mě chtěli nechat v předsíni, ale to se mi nelíbilo. Začal jsem šíleně plakat až panička vzala mě a můj pelíšek k nim. Pár dní jsem spal v ložnici, ale pak už jsem spinkal v pelíšku na svém místě, ale dveře do ložnice zůstaly otevřené. Ted mám dveře otevřené všude, jen ne do koupelny a na záchod, protože jsem jednou snědl prací prášek a panička se zlobila. Ale když jsem sám doma, tak jsem jen v předsíni, protože jsem v kuchyni dělal neplechu ( jedl jsem hrozny, roztrhal květinky a knížky … ). Když mně začali chutnat zdi, tak páneček na ně navrtal koberce a já už je nemůžu okusovat. Po měsíci mě začali pánečci nosit ven na čůrání a kakání. Byl jsem hodně unavený, protože jsem byl každé 2 hodiny venku. Od druhého dne co jsem byl v novém domově, jsem začal chodit s paničkou za jedním pánem a začal jsem se učit spoustu nových věcí, například “ sedni, lehni, ke mně, přines atd “. Nejdříve jsem chodil sám, pak jsme byli dva pejsci, potom tři a teď chodím i do velkých skupinek, kde je tolik pejsků, že ani nevim s kým si mám hrát dříve.Chodíme na cvičák dvakrát až třikrát týdně . Cvičím s paničkou každý den, ráno a pak odpoledne. Už pilně cvičíme na soutěže poslušnosti, většinou mě to baví, ale občas toho mám fakt dost a to panička pozná a jdeme si hrát. Každý den chodíme na velkou procházku do lesa. Často jdeme s jiným pejskem, to je pak legrace. Ale více mě zajímá, když uvidím ptáčka a nebo létající lísteček, tak za nimi běhám a zkouším je dohnat . Také jsem začal chodit k panu doktorovi, mám ho moc rád, když ho vidím tak ho musím pořádně opusinkovat. Ordinaci jsem si už označkoval, dvakrát jsem se tam počůral a jednou vykakal.jednou jsem šel k panu doktorovi po procházce a byl jsem tak unavený, že jsem u pana doktora usnul. A když jsem hodně hodnej, tak dostanu i pamlsek. Mám spoustu psích kamarádů. Třeba Dinuška, je jako já výmaračka a mám ju moc rád, je o půl roku starší. Když si spolu hrajeme, tak se pěkně proběhneme. Kamarád se kterým chodíme často na procházky se jmenuje Charísek ( je to zlatý retrívr). Ještě-ho v běhu nestíhám, protože hodně kličkuje a já se vždy strašně rozčiluji. Všichni jsou moc fajn. Často chodím k babičce a k dědovi, tam dostávám hodně lidských dobrot a mohu se prospat na postýlce.

 

O mých pánečcích.

Míša a Ruda

e-mail:  MR.Nytlovi@seznam.cz 

 

 

Můj rodokmen.

narozen : 16.4.2005
ČLP/VOK/5660
matka : ICh. Ayrin Artemis Terra
otec : ICh. Brek z Sudowii

DKK  0/0 (HDA)
DLK  0/0

 

Mé úspěchy.

     

11.02.2006	Brno	Výborný
18.03.2006	Nitra	CAJC
07.05.2006	Bánská Bystrica	CAJC
03.06.2006	Nitra	CAJC
19.08.2006	Bratislava	CAC
20.08.2006	Bratislava	CAC
14.05.2006	Olekšovice	ZV - I.cena/203b.
26.08.2006	Hodonín	PZ - I.cena/264b.
03.09.2006	Miroslav	SVP - II.cena/69b.
08.04.2006	Brno-město	Jarní svod
26.07.2006		DKK 0/0 (HDA)
26.07.2006		DLK 0/0