Sila z Vlčích luk

 Zlatá goldení fenka s něžným výrazem i povahou
Sila Z Vlčích Luk, 
neboli malé psí povídání. 

 Ahoj,

Jmenuji se Sila Z Vlčích luk a jsem fenečka zlatého retrívra. A můj kožíšek, jak vidíte na obrázku, má opravdu nádhernou pravou zlatou barvu!! Narodila jsem se v chovatelské stanici Z Vlčích luk. Už když se na celou naši štěněcí hromadu do chovatelské stanice přijela Lucka poprvé podívat, hned jsem věděla, že se jí nejvíc líbím a že si odveze domů právě mě. Ona panička si tehdy totiž myslela, že ten kdo si vybírá budoucího psího kamaráda je ona. Dnes už mohu prozradit, že to tak nebylo a ve skutečnosti jsem si paničku vybrala já. Stačilo vyměnit si jeden psí a člověčí pohled a vše bylo jasné. A musím říct, že jsme se vybraly navzájem velmi dobře. 

 

Má panička dlouho snila o pejskovi, ale znáte to, rodiče jí to nechtěli dovolit. Až po dlouhém přemlouvání a dožadování se to podařilo. Začali se rozhlížet po inzerátech a chovatelská stanice Z Vlčích luk je velmi zaujala. A tak jsem se vydala na mou první dlouhou cestu autem z mého rodiště v Třeboni do mého nového domova v Praze. No a jak už to tak bývá, rodiče mojí nové paničky Lucky záhy zjistili, že jejich člověčí smečka beze mě vlastně nemůže existovat.

 

I když moje nová panička neměla zkušenosti s pejsky, protože já jsem byla její první pejsek, tak musím říct že se snažila ze mne vychovat vzorného pejska. Samozřejmě jsem se tomu snažila ze všech sil bránit, protože jsem chtěla, aby všechno bylo podle mého gusta. Občas jsem se snažila dělat, že už jsem opravdu namíchnutá, že se půjde tam, kam chci já, vodítko, nevodítko.

Jenomže to se mně dařilo úspěšně provádět jen asi do pěti  měsíců mého štěněcího života. Potom bylo rozhodnuto, že je čas se začít vzdělávat a učit se novým pravidlům. Tak jsem se svou paničkou Luckou začala navštěvovat speciální výcvik retrieverů. Tam jsem kupodivu zjistila, že se mně to velice líbí. Hlavně jsem tam našla  mnoho skvělých psích kamarádů, prožila spoustu nových zážitků, a získala užitečné zkušenosti a vědomosti do mého nového psího života.

Zpočátku, když někdo něco řekl o výstavách nebo zkouškách a začal vyjmenovávat různé tituly, které se udělují, co a jak se budu muset naučit a já nevim co ještě všechno, tak jsem viděla, že moje panička Lucka měla ve všem zpočátku pořádný zmatek. Ale i ona současně se mnou pečlivě a svědomitě sbírala nové zkušenosti a tak jsme se se vším společně postupně nějak popraly a prokousaly.

 

S odstupem času nás obě začala bavit příprava na zkoušky a tak jsme jely v mém prvním roce věku na letní výcvikový tábor, kde jsem úspěšně složila svojí první zkoušku OVVR. Dokonce jsem obsadila mezi všemi soutěžícími pejsky celkové druhé místo a to nás motivovalo k přípravě na složení dalších, už opravdových loveckých zkoušek. Vždyť jsem pes lovecký ! 

 

Začaly jsme ještě pilněji navštěvovat cvičák a tam jsme se připravovaly na další zkoušky. Jely jsme tedy zkusit štěstí na PZ do honitby MS Kolence, kde jsem neuspěla na poslední disciplíně a to na vodě. Rozhodla jsem se, že do té vody zkrátka a jednoduše nepůjdu. Byla jsem už za celý den úplně promoklá a byla mi i zima. Tak se jelo domů. Panička pravda zrovna nadšená nebyla, ale protože mě má moc ráda, tak mi dala pusu na čenich a shodly jsme se, že koneckonců zkouška je od toho, aby se to zkoušelo.

 

No a taky jsme si s paničkou řekly, že na to půjdeme víc profesionálně. Tak jsme investovaly do pořízení čehosi, co se jmenuje Zkušební řády pro lovecké psy (já si odepřela kostičku a Lucka zmrzlinu). Tam jsme se potom dozvěděly, jak vlastně mají vypadat  jednotlivé disciplíny a podle toho jsme trénovaly. No a výsledek se dostavil: úspěšně jsem potom zdolala SVP a pak to šlo dál. 

 

Dnes jsem velmi šťastná psí holka, a to proto, že mám kolem sebe takové lidi, kteří mě mají rádi, dopřejí mi sprint za zajíčkem (i když Lucka i já dobře víme, že to by se nemělo). Je to totiž jedna z mých nejoblíbenějších činností. Lucka mě také vozí autem, které tak zbožňuju, protože na konci každé cesty mně čeká nějaká skvělá zábava.

 

No a díky mému čilému společenskému a výcvikovému životu jsem se seznámila na jedné akci s Dastym. Tak jsem taky potkala tu svou psí lásku na první pohled -  úžasného Pana Psa – Dastíčka, kterého mám tak ráda a čekám s ním malá goldeňátka. 

                                                                                                

                                                                                      Vlastním drápkem Sila