Zlatý lovec - čl red 1

7. víkenďák Řásná 16. - 19. března 2009
článek redaktora.

O tomto deštivém víkendu snad jediné místo, kde nepršolo, byla Řásná a její okolí. Takže po všechny tři dny výcviku bylo nádherné slunečné počasí, foukal jen mírný větřík, občas bylo úplné bezvětří.

Výcviku se zúčastnilo 11 pejsků, z toho bylo pět ohařů, tři retrívři, dva kokříci a jedna fenečka Jack Russel Teriéra.

U ohařů se nacvičovaly hlavní disciplíny na zkoušky vloh - vystavení s postoupením a zejména pak hledání. Ohaři hledají vlohově, má to však několik "háčků". Prvním je to, že často se jedná o psy, kteří nemají často přístup do zazvěřené honitby, dále pak, že majitelé ohařů, kteří pocházejí z řad nemyslivecké veřejnosti nemají s žádné zkušenosti s prací ohařů.

Ohař je pes pro převážné využití pro práci v poli. Všestranně připravený ohař pracuje také na vodě a v rákosí, a musí ovládat i práci v lese, to je slídění a nahání, ale na tyto práce není specialista.

Pole, to je jeho doména. Tam se musí pohybovat rychle cvalem, musí být vytrvalý, protože při hledání naběhá několik kilometrů, musí terém před vůdcem prohledávat systematicky proti větru a jeho práce musí být stylově dokonalá. Musí umět zpracovávat nosem pachy živé pernaté i srstnaté ve velké rychlosti a když dostane do nosu pach živé zvěře, okamžitě se v pohybu zarazí a zústane v typicky strnulé pozici, často s pokrčenou přední, nebo zadní nohou, ve směru přicházejícího pachu. Zaražení v běhu je bleskurychlé, na suchém poli se při jeho zabrzdění často zapráší. Pokud je ohař dobře "vychozený", naučí se rozpoznávat blízkost zvěře podle intenzity pachu a pokud je pach slabý, pomalu postupuje ke zvěři na takovou vzdálenost, kde ji ještě nevyrazí z krytu.

Pokud zvěř ustupuje, měl by opatrně postupovat za ní. Když vystavuje, musí vystavení pevné a ohař musí vyčkat do příchodu vůdce. Zde u některých ohařů, zejména angličanů (setři, pointři) zůstalo zachováno vrozené ustalování, kdy pes po příchodu vůdce vyrazí do boku, oběhne zvěř a zastaví se před ní z druhé strany tak, že zvěř má psa nyní z návětrné strany a tím se zabrání jejímu odejití směrem od vůdce. Osobně na vlastní oči jsem toto už jednou na svém výcviku viděl v provedení anglického setra, když nám uletěla křepelka. Ustálení v jeho provedení bylo dílem okamžiku, nejprve jsem si myslel, že máme po křepelce, ale ohař ji vzorně velkým obloukem oběhl a bez povelu na protilehlé straně sám zadaunoval. Byla to ukázka nádherné vlohové práce.

Ohaři svou práci v poli vlohově ovládají. Zde je však nutno podotknout jednu velmi důležitou věc: myslivci, kteří mají k dispozici zazvěřenou honitbu a berou s sebou psa od raného věku do terénu společně s vycvičeným psem, prakticky nemusejí správné hledání a vystavení učit, tato pracovní vloha ohaře se upevňuje "sama od sebe", něco jako je učení mateřského jazyky u dítěte poslechem od mámy.

Pokud se s ohařem "přijde do zvěře" až po pubertě, vloha k vystavování může již pomalu vyhasínat a je třeba ji správně volenou metodikou výuky probudit a upevnit. To je pak případ většiny ohařů, kteří ke mně přicházejí k výcviku. Většina majitelů napřed chodí na cvičiště (často oplocené), kde cvičí základní poslušnost sedni, lehni, zůstaň často i několik měsíců. Po pubertě zjistí, že jejich ohař začíná být ve volném terénu neovladatelný ve větší vzdálenosti od vůdce a začínají mít problém s přivoláním.

V drtivé většině se tyto posluštnostní problémy odstraní probuzením pracovních loveckých vloh ohařů, kdy při práci na živé zvěři v reálné honitbě. Poslušnost ve vzdálenosti od vůdce se dá řešit právě metodicky správně vedeným nácvikem hledání a vystavování ve volném terénu. Všichni majitelé ohařů si po víkendovém výcviku domů odvážejí "úplně jiného psa".

U ohařů jsme nácvik práce v poli na živé pernaté zvěři doplňovali nácvikem pevného aportu a aportu z vody. Vše bylo zaměřeno na přípravu ke složení zkoušek vloh, poté se bude většina z nich připravovat na vyšší zkoušky lovecké způsobilosti.

Retrívři měli na programu aporty ve všech podobách, to je dohledávky, vlečky, aporty na viděnou, aport z vody.

Metodika nácviku je u nás již tak dobře propracovaná, že za tři dny výcviku si každý z majitelů odváží domů úplně jiníého psa. Výcvik je veden způsobem, který plně využívá vrozené chuti loveckého psa k vyhledání zvěře, důraz je kladen na pachové práce na dohledávkách. Je to, jak jsem již několikrát napsal "hra na lov"