Mezinárodní všestranné zkoušky přinášení retrieverů se zadáním CACIT a CACT

O předposledním zářijovém víkendu se konala jedna z nejvýznamnějších soutěží vypisovaná pro retrívry jen jedenkrát za dva roky - čtvrtý ročník prestižního klání -  Mezinárodní všestranné zkoušky přinášení retrívrů - Rožmberský pohár.

Počasí pro tyto náročné zkoušky jako stvořené. Bylo zamračeno, chladno, ale nepršelo, ani nefoukal vítr.

Zkoušky se konaly na již tradičních terénech, takže přesto, že to do Třeboně máme daleko na trénink, mohli jsme i my místo, kde se zkoušky konaly považovat už téměř za "domácí", neboť v Třeboni jsme byli na zkouškách snad již po desáté.  I když se disciplíny "Dohledávka dvou kusů srstnaté v lese ve čtverci 50 x 50" i "Dohledávka kachny v rákosí" konaly na přesně stejném místě jako loni, ukázaly se tyto disciplíny také letos jako nesmírně obtížné i pro pejsky, kteří zde nebyli poprvé.  Je to dáno obtížností terénu, v kterém jsou tyto disciplíny situovány.
To, že disciplíny jsou situovány na stejné místo má samozřejmě svá pro a proti. Pro jednoznačně je v tom, že se stírá rozdíl mezi "domácími" a "hosty", proti snad jen to, že chybí takové mravenčení před zkouškou, jaké překvapení nám pořadatelé připravili. Je však vystřídáno mravenčením - "co nám náš pejsek na disciplíně vymyslí tentokrát".

A že o překvapení ze strany našich svěřenců nebyla nouze svědčí i to, že z 22 nastoupených soutěžících jich 10 neuspělo. V první ceně skončil jen jeden pes, ve druhé pět a ve třetí šest psů. 
Nemyslím, že tento na první pohled nepříliš dobrý výsledek je dán nepřipraveností psů. Naopak, to, že pejsci chodí na zkoušky stále lépe připraveni dává rozhodčím možnost posuzovat přesně podle zkušebního řádu a každou chybu penalizovat bez toho, že by měli obavu, aby se z dvoudenních zkoušek nestaly jednodenní tím, že všichni soutěžící vypadnou kvůli přísnému posouzení už první den. 
Já sám za sebe tuto nastoupenou cestu v posuzování vítám hlavně proto, že soutěžící si budou dosažených výsledků více vážit a i dvojka se pro účastníky stane skvělou známkou a plný počet bodů u čtyř i více soutěžících přestane být samozřejmostí, ale spíš ojedinělou výjimkou.

Zkoušky byly pěkně připravené, atmosféra slavnostní, což bylo podtrženo skvělou čtveřicí trubačů i přítomností předsedy ČMKU. Vrchní rozhodčí měl snadnou úlohu, protože v průběhu zkoušek nemusel nic řešit, jen dohlížel na bezchybný průběh zkoušek. 
Také atmosféra mezi soutěžícími byla výborná. Za sebe se domnívám, že to také dílem padlo na vrub přísného hodnocení, protože po sobotním dopoledni, to je po první čtvrtině zkoušek zbylo jen několik kandidátů na vítězství a každému už bylo jasné, že úspěchem bude tyto zkoušky vůbec dojít - byť ve třetí ceně. Takže rivalita mezi soutěžícími se zcela vytratila a  soutěžící se mezi sebou spíš vzájemně litovali, než aby počítali, kdo všechno jde ještě v neděli v poledne v samých čtverkách a bude pro ně konkurentem v rozstřelu.

Jediný pes, který uspěl v první ceně, byl Amberside ARRY POTER s vůdcem Ing. Františkem Kordou. Společně prošli celou náročnou soutěží s jediným drobným zaváháním na disciplíně "Slídění s dohledávkou" a celkové vítězství jim patří naprosto po zásluze.  Ing. Korda měl svého pejska perfektně připraveného a nádherný křišťálový pohár mu do sbírky úspěchů naleží zcela po právu. 
K celkovému vítězství na IV. ročníku Rožmberského poháru, titulu CACIT, CACT získali jako návdavek ještě pohár za "Nejlepší vodu". K dosaženému výsledku, ale zejména k předvedenému výkonu vůdci i jeho svěřenci gratulujeme. 
Ing. Korda se soutěží zúčastňuje pravidelně a kromě role soutěžícího má na starosti většinou hlavní díl přípravy celých zkoušek. Jeho výsledek je o to cennější, že nevodí stále stejného pejska, jako mnozí z nás, ale na zkoušky připravuje stále nové svěřence.

Na druhém místě se umístil WRANGLER Misantos pana Antonína Míška. Do druhé ceny jej posunula limitní známka za Paměť k aportu, kde dostal dvojku.  Jedná se o zkušenou dvojici, která má za sebou již nespočet klubových zkoušek a soutěží a přesto takováto "obyčejná disciplína" jako je Paměť k aportu, kterou psi této kvality už ani neprocvičují se stane rozhodující a odsune pejska do druhé ceny. 
Opět se potvrzuje, že i dobře připravený pes může udělat chybu i na tak jednoduché disciplíně, jakou je Paměť k aportu.
Wrangler tak ke svým výstavním úspěchům přidal skvělé druhé místo na prestižní klubové soutěži. 
Panu Míškovi i jeho svěřenci gratulujeme.

Skvěle zabodovala MVDr. Jana Kolevská se svým pejskem Erfym od Jaloviska, která se v krátké době vypracovala na zkušenou vůdkyni. Ze všeho, co se o loveckém výcviku postupně od loňska, kdy začínala od samého základu z různých pramenů dozvěděla, si vybrala vždy to nejlepší. Erfyho připravila tak, že nyní je z něj spolehlivý, ovladatelný pes. Nyní je nutno vždy počítat s tím, že se Erfyho jméno vždy objeví v čelní části výsledkové tabulky. 
Erfy získal jako jeden z pěti psů druhou cenu a skončil na celkově skvělém čtvrtém místě se stejným počtem bodů jako Gino. Třetí místo v celkovém pořadí mu uniklo jen kvůli kritériu věk.

Bohužel vypadla Hanka Němečková s Pablíkem, který z naprosto neznámého důvodu neudělal vlečku, ačkoliv i já jsem se několikrát přesvědčil, že právě vlečka (a klidně i 600 metrů dlouhá, natažená cik, cak různým terénem, polem, lesem přes cestu, přes kančí kaliště, bez ohledu na vítr) je právě jeho parádní disciplína. Naopak Pablíkovou slabinou jsou klidy, které Hanka před zkouškou pečlivě nacvičovala a Pablo si Hanku (že by pomsta inženýra Pabla za tu střelbu, kterou musel na nácviku poslouchat ???) vychutnal na vlečce. Já jsem očekával, že Pablo si jde s jistotou pro "Učko", které mu dosud chybí. Tak určitě příště.

Dasty šel celou soutěž spolehlivě v samých čtverkách, pouze jednička na barvě jej posunula do třetí ceny. Hlasič na barvě je, jak už jsem se na těchto webovkách opakovaně zmínil, dosti velké riziko. Dastyho "jednička" za barvu je daň kterou jsme za toto riziko byli připraveni zaplatit.  Hlasič, to není jen o štěkání u kusu. První velká obtíž je v nalezení a označení lože, kde se do hry započítává i zkušenost vůdce. Zde mají před dámskými vůdkyněmi velkou výhodu zkušení myslivci, kteří mohou pejskovi k označení lože přispět. Další nástrahy však psa po vypuštění od lože ke kusu ještě čekají a nejsou bezvýznamné. Shrnuto - hlasič i oznamovač je naději na tučnější bodový příděl, ale také dost velká jistota značné bodové ztráty.

Barvy byly opravdu dlouhé, tak, jak ukládá zkušební řád. Pro pořadatele i pro rozhodčí to znamená mnoho nachozených kilometrů v obtížném lesním terénu. Simona ohlásila lože snad o 200 metrů dříve než se skutečně nacházelo a Dasty namísto u kusu, tak hlásil na skutečném loži. Když se k tomu přidalo opětovné vypuštění, při kterém došel až ke kusu, ale (výjimečně) nehlásil  a následně pak došel barvu jako vodič na řemeni, byla z toho jednička, která jej odsunula do třetí ceny. 
Dasty šel barvu jako svou první disciplínu, takže o tom, že se umístí nejlépe ve třetí ceně bylo rozhodnuto hned na začátku. Ostatní disciplíny došel spolehlivým a jistým výkonem v samých čtverkách.

Gino měl v průběhu soutěže několikl drobných zaváhání a jedno větší na čtrverci 50 na 50, kde kvůli času dostal dvojku, což jej posunulo do druhé ceny. Gino nyní ještě nemá ani dva roky a při práci letos oproti loňskému roku trochu ubral na rychlosti, ale podstatně se oproti loňsku zlepšila jeho ovladatelnost a spolehlivost. 
Nyní na něj s výsledky nijak netlačíme a čekáme, že ve třech letech sám dozraje a ve čtyřech letech - ve věku, ve kterém je nyní Dasty už se z něj stane spolehlivý zkušený matador. Dasty byl zpočátku ve dvou letech také pomalejší, ale už loni se začal postupně jako tříletý při práci sám od sebe zrychlovat a i letos také na rychlosti a chuti postupně sám od sebe přidává a na disciplínách je na něm vidět, že se na práci přímo těší.

Gino přes to, že bude mít dva roky až v  letos 18. října, však dosáhl výsledků, jako málokterý pes u nás před dosažením dvou let. 
Ve své první zkouškové sezóně v roce 2007 v šesti měsících OVVR na plný počet bodů, v šesti měsících vyhrál vlohy, v deseti měsících vyhrál OMSové lesní zkoušky, dále pak získal jeden titul CACT a jeden titul  res. CACT, čímž měl ve do jednoho roku "zaděláno" na to, aby v roce 2008 splnil podmínky na udělení titulu Šampion práce.
Ve své druhé zkouškové sezoně v roce 2008 vyhrál jako jedenapůlletý MFTR Židlochovice (CACIT, CACT) a splnil tak na první pokus podmínky pro udělení titulu Český šampion práce. Mimo to vyhrál vodní práce v Břísťanech a lesní zkoušky na Řásné, další pěkná umístění na ostatních klubových zkouškách není třeba vyjmenovávat.. 
Třetím místem na Rožmberském poháru Gino ještě před dosažením druhého roku věku prokázal stabilitu ve svých výkonech a to, že jeho letošní výsledky nebyly náhodné.

Na sedmém místě skončil jediný zahraniční, ale zato pravidelný účastník těchto nejvyšších typů zkoušek Vladko Hoff z Polska. Pejsky má vždy pěkně připravené, v minulých letech vždy dosahoval na přední umístění. Letos se na některé z disciplín objevila nějaká chyba, která čas od času potká každého z nás a ta jej odsunula do třetí ceny, ale dosáhl přitom nejvyššího počtu bodů ze všech soutěžících.
Psi Wladka Hoffa chodí barvu jako oznamovači a jako jedni z mála mají na této disciplíně téměř stoprocentní úspěšnost, zejména se Vladkovi Hoffovi a jeho svěřenci daří bez problému označovat lože.
Také proto si Wladko Hoff poprávu odnáší pohár za nejlepší les.

 

 

Závěrem:
Nádherné prostředí pergoly v Třeboni, která je doslova obklopena soustavou rybníků, lemovaných rákosím, rozsáhlé louky, tradičně výborné občerstvení a chutná strava, vše dobře připravené. Co dodat více?

1. října 2008                                                                                                          Karel Zelníček

 

 

Na šestém místě, jako poslední pejsek ve druhé ceně se umístil SAMUEL Chlupaté štěstí Jiřiny Kontorové a k tomuto pěknému umístěné obdržel pohár za "Nejlepší pole". Samuel pochází stejně jako Dasty z chovatelské stanice Chlupaté štěstí Ivy Maříkové. 
Chlupaté štěstí mělo na Rožmberském poháru dva zástupce, Dastyho a Samuela a oba na této náročné soutěži uspěli. To jen potvrdilo, že první místo v Anka poháru za rok 2007 je ve správných rukou.