Klubové SVP, Obořiště, 27. července 2008

Na Obořišti pořádalo KCHLS v neděli dne 27. 7. 2008 klubové zkoušky ze speciálních vodních prací.

Zkoušky probíhaly za úmorného vedra, před rozžhaveným sluncem nebylo kam se schovat. Soutěžícím se podařilo občas, při přechodu mezi disciplínami, nebo na disciplíne "hluboká voda" se aspoň občas ukrýt do stínu, ale tři dvojice rozhodčích, kteří byli vzorně oblečeni do mysliveckého (marking s voděním a oboje rákosí) se po celou dobu zkoušek doslova pekli na slunci.
Na zkoušky bylo přihlášeno 24 psů a 24 se zkoušek také zúčastnilo. Navíc bylo ještě dostatek náhradníků, na které se vůbec nedostalo.

Disciplíny byly dobře připravené, rozhodčí velmi přísní, ale všem měřili naprosto stejným metrem. Také na posouzení jsem v průběhu zkoušek neslyšel od nikoho ani jedinou výtku či kritiku. Všechny známky na poli byly sdělovány veřejně a co bylo řečeno na poli, to bylo i v tabulkách.
Protože, jak jsem již ve svých minulých článcích napsal, úroveň připravenosti pejsků se rok od roku výrazně zlepšuje, mohou si rozhodčí dovolit penalizovat snížením známky i drobné chyby a přesto bylo osm psů v plném počtu bodů. Do rozstřelu tak byli vybráni čtyři, podle kritéria "chovnost" a "věk". Navíc v první ceně skončilo celkem 16 psů. V tomto světle je šesté místo Dastyho také velký úspěch, zvláště proto, že mezi psy, co měli samé čtverky nebyl ani zdaleka nejstarší.

Do rozstřelu se tak nedostal ani Dasty (plný počet bodů, šesté místo). V rozstřelu však měla naše škola zástupce - byl jím Gino, který byl ze všech "rozstřelových psů" nejmladší. Podle starých řádů, kdy se rozstřely nedělaly, by se Gino, jako nejmladší pes s plným počtem bodů, stal automaticky vítězem celých zkoušek. 
Nové řády jsou podle mého názoru v tomto ohledu výrazně spravedlivější, protože čtyři nejmladší si to pak spolu rozdají v závěrečném klání o celkového vítěze. To určitě přispívá k atraktivitě celých zkoušek a je to taková pomyslná třešnička na dortu na závěr celé soutěže.

Vrchním rozhodčím byl Ing. Jan Horyna a jako disciplínu pro rozstřel vyhlásil dohledávku kachny v rákosí s tím, že disciplínu podle platného řádu posoudí jako celek u všech čtyřech psů celý sbor rozhodčích a vyhlásí po poradě pořadí až na konci rozstřelu. Rozstřel vyhrála naprosto po zásluze Markéta s Carlsonem a tím získala svůj třetí titul CACT a splnila podmínky pro udělení titulu Šampion práce. Markéto, naše lovecká škola Ti k tomuto úspěchu srdečně gratuluje, završilas tak úspěšně práci, kterou svým pejskům věnuješ.

Rozstřel byl pečlivě připraven, hlavně za sebe chci říct, že zejména volba rozstřelové disciplíny "dohledávka kachny v rákosí", která je rozhodně obtížnější něž marking na čas, byla velmi důstojným vyvecholením celé soutěže. Posouzení ze strany rozhodčích bylo přesné a spravedlivé, pořadí určili tak, že o jejich rozhodnutí nevznikly žádné diskuze a polemika.
K rozstřelu ještě jednu drobnou poznámku za sebe. Vím, že podle řádů sbor rozhodčích po rozstřelu vyhlásí pořadí a své rozhodnutí neodůvodňuje.
Já sám za sebe se přimlouvám, aby aspoň nějaké hodnocení práce pejsků v rozstřelu bylo provedeno, protože rozhodcovský sbor jsou zkušení myslivci a dlouholetí kynologové, kteří určitě mají jak koroně, tak ostatním soutěžícím pro poučení k práci každého rozstřelového pejska co říct. Mně osobně třeba trvalo nějakou chvilku, než jsem si uvědomil, v čem jsem udělal v rozstřelu chybu (a nebyla to chyba malá).

Ještě se vrátím k základní části soutěže. Terény byly vybrány velmi dobře, byly středně náročné, ale přesto na nich spousta psů udělala občas drobnou chybu, která je pak ihned na výsledkové lïstině hodila hluboko dolů.

Zejména je třeba vyzdvihnout přátelskou atmosféru, která celou soutěž provázela od začátku až po konečné vyhlášení, dobré výkony byly koronou i ostatními soutěžíci přímo na disciplíně bez rozdílu kdo výkon předvedl, odměňovány potleskem.

Na závěr si za sebe jako za autora článku dovolím přednést drobné návrhy do budoucna - zejména do následujících sezón. Proti rozstřelu se v koroně občas ozvaly kritické připomínky, já sám za sebe se za jeho zachování přimlouvám.
Nicméně se domnívám, že příští rok budou pejskové ještě lépe připraveni, než letos a pro rozhodčí bude stále obtížnější v základní části strhávat body za chyby, protože těch se soutěžící budou dopouštět čím dál méně. Není daleko doba, kdy přes veškerou přísnost na vodkách z 24 soutěžících skončí 16 až 18 psů v plném počtu bodů.

Cesta, jak z toho v budoucnu ven, je třeba v tom, že navádění na hluboké vodě nëbude na dvě kachny, ale třeba na čtyři, nebo pět, které budou na zrcadle pohozeny tak, jak vrchní určí před zkouškou a navíc se třeba cik-cak určí pořadí kachen, pro které pes půjde.
Také volba dohledávky kachny v rákosí by šla udělat tak, že pes bude mít kachnu někde hluboku v rákosí, navíc pohozenou zezadu, aby k ní nešel ani po stopě rozhodčího a místo pohození se bude posouvat (stačí vždy tak o deset metrů, aby následující pes nešel pro kachnu po "vlečce", kterou po sobě zanechá předchozí pes, který kachnu přinesl před ním.

Také by pole psů, kteří mají samé čtverky trochu prořídlo, kdyby se z pomocných známek udělaly známky plnohodnotné a pak chyba v přinesení, poslušnosti či radosti z práce na každě disciplíně se ihned projeví v konečném hodnocení. Přitom  hodnocení kvality přinášení, nosu, poslušnosti a radosti z práce na každé disciplíně samostatně plnohodnotnou známkou dá rozhodčím větší možnost jednotlivé psy v budoucnu od sebe odlišit.

Rozhodčí i pořadatelé jsou všichni zkušění myslivci a psovodi a určitě podobných návrhů na ztížení disciplín umějí vysypat z rukávu mnohem více, než jsou mnou uvedené.

Toto prosím ať ctenáři tohoto článku berou pouze jako námět na zamyšlenou jak dál v příštích letech, v žádném případě jsem neměl v úmyslu nějak rozebírat současné řády, které jsou schválené, platné a všichni si jimi musí řídit.

 29. července 2008                                                                  Karel Zelníček, redaktor stránek